150 let od narození Sigmunda Freuda

Část A sborníku přináší kompletní přednášky na semináři CEPu z 2. května 2006. Prezident České psychoanalytické společnosti Václav Mikota načrtl život Sigmunda Freuda od dětských let až po londýnskou emigraci. Profesor 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Cyril Höschl zhodnotil význam Freuda pro současnou medicínu. Přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK Jiří Raboch představil Sigmunda Freuda jako lékaře a psychiatra. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku vyložil Freuda jako osvoboditele lidské sexuality.

V části B uveřejňujeme inspirativní doplňkové texty. Ředitel Psychologického ústavu Akademie věd Ivo Čermák vysvětluje Freudův vliv na psychologii založenou na vyprávění lidských příběhů. Psychoanalytik Jiří Kocourek vidí Freuda jako renesanční figuru. Psycholog Jeroným Klimeš argumentuje, že je Freudovo dílo dodnes aktuální. Psychiatr Petr Klimpl vysvětluje, jak Freud změnil pohled na mysl. Redaktor deníku Právo Miloslav Martínek ukazuje, že Freud na Moravu nikdy nezapomněl.

Do příloh C zařazujeme výňatky z díla Sigmunda Freuda. Jde jednak o esej o dvou principech psychického dění (1911), v němž Freud odlišuje princip slasti a princip reality. Dále přinášíme Freudův esej „Kulturní sexuální morálka a moderní nervozita“ (1908), v níž se Freud vymezuje proti přehnaně úzkostlivé sexuální morálce. Za pozornost stojí rovněž esej „Básník a lidské fantazie“ (1908), kde Freud vykládá umění jako sublimaci sexuálních pudů.

Debata, zda je psychoanalýza vědeckou disciplínou anebo šarlatánstvím, bude zřejmě dále pokračovat. Freudova nauka někdy vybočuje z klasického vědeckého paradigmatu a zasahuje do oblasti umění. To však její význam nijak nesnižuje, spíše naopak. Freudovo dílo je fascinující, protože ovlivnilo nejen světovou psychiatrii, ale i celou moderní epochu.