Autobiografie člověka

Nová Peterkova básnická skladba Autobiografie člověka tvoří pendant k předchozí Autobiografii vlka. V několika ostře argumentovaných promluvách vytváří portrét mladého aktivního muže našich dnů, který se obrací k svému čtenáři jako k partnerovi v nelehké volbě mezi lhostejným a účastným přístupem k rozporné životní situaci a k vlastnímu osudu. I zde se Peterka hlásí k programu poezie nechlácholivé, obnažující konflikty k ideálu poezie neoslavné, zaujatě však stranící společenskému určení člověka a statečné spoluodpovědnosti za nás svět.