Biografie a memoáry
Autopsie: (Pitva režiséra)
Autorizovaná biografie významného režiséra Autopsie je jedinou autorizovanou biografií Juraje Herze a zároveň jeho otevřenou výpovědí o posledních pěti dekádách československé a později české kinematografie. Juraj Herz vypráví s nezvyklou upřímností nejen o pozadí natáčení svých filmů, které se dnes řadí do zlatého fondu československé kinematografie, ale jeho vzpomínky jsou zároveň svědectvím o době nedávno minulé a o podmínkách, ve kterých žili a tvořili čeští a slovenští filmaři a divadelníci druhé poloviny dvacátého století.
Dramaturg ČT a spoluscenárista Herzových filmů (Habermannův mlýn a nyní nový projekt) Jan Drbohlav v posledních letech žil blízko uznávaného filmového a divadelního režiséra Juraje Herze, který se proslavil především filmem Spalovač mrtvol. Tento nyní už téměř osmdesátiletý člověk nikdy nenapsal ani neautorizoval žádnou biografii, proto jej J. Drbohlav přesvědčil, že už je čas… V životě JH jsou totiž etapy málo známé, ale o to zajímavější. Tak jako paměti Otakara Vávry byly téměř přehledem dějin českého filmu 20. století, Herz sice obsáhne „pouze“ jeho 2. polovinu, ovšem dá se říci, že byl u všeho důležitého – část dětství strávil v koncentračním táboře, pracovat
začal v Semaforu v 50. letech, pak dělal asistenta dvojici Kadár/Klos u oscarového Obchodu na korze, pak přišel Barrandov a zmíněný Spalovač… Tím ovšem jeho život a sláva zdaleka nekončí. Následovaly třeba Petrolejové lampy, Morgiana, ale také Holky z porcelánu, Upír z Feratu apod., ale i problémy se socialistickým zřízením a zákazem činnosti, které řešil v roce 1987 emigrací. Herz umí výborně, vtipně a otevřeně
vyprávět a Drbohlav z jeho paměti vydoloval mnoho zajímavého nejen pro filmové fandy.
Dramaturg ČT a spoluscenárista Herzových filmů (Habermannův mlýn a nyní nový projekt) Jan Drbohlav v posledních letech žil blízko uznávaného filmového a divadelního režiséra Juraje Herze, který se proslavil především filmem Spalovač mrtvol. Tento nyní už téměř osmdesátiletý člověk nikdy nenapsal ani neautorizoval žádnou biografii, proto jej J. Drbohlav přesvědčil, že už je čas… V životě JH jsou totiž etapy málo známé, ale o to zajímavější. Tak jako paměti Otakara Vávry byly téměř přehledem dějin českého filmu 20. století, Herz sice obsáhne „pouze“ jeho 2. polovinu, ovšem dá se říci, že byl u všeho důležitého – část dětství strávil v koncentračním táboře, pracovat
začal v Semaforu v 50. letech, pak dělal asistenta dvojici Kadár/Klos u oscarového Obchodu na korze, pak přišel Barrandov a zmíněný Spalovač… Tím ovšem jeho život a sláva zdaleka nekončí. Následovaly třeba Petrolejové lampy, Morgiana, ale také Holky z porcelánu, Upír z Feratu apod., ale i problémy se socialistickým zřízením a zákazem činnosti, které řešil v roce 1987 emigrací. Herz umí výborně, vtipně a otevřeně
vyprávět a Drbohlav z jeho paměti vydoloval mnoho zajímavého nejen pro filmové fandy.
Dramaturg ČT a spoluscenárista Herzových filmů (Habermannův mlýn a nyní nový projekt) Jan Drbohlav v posledních letech žil blízko uznávaného filmového a divadelního režiséra Juraje Herze, který se proslavil především filmem Spalovač mrtvol. Tento nyní už téměř osmdesátiletý člověk nikdy nenapsal ani neautorizoval žádnou biografii, proto jej J. Drbohlav přesvědčil, že už je čas… V životě JH jsou totiž etapy málo známé, ale o to zajímavější. Tak jako paměti Otakara Vávry byly téměř přehledem dějin českého filmu 20. století, Herz sice obsáhne „pouze“ jeho 2. polovinu, ovšem dá se říci, že byl u všeho důležitého – část dětství strávil v koncentračním táboře, pracovat
začal v Semaforu v 50. letech, pak dělal asistenta dvojici Kadár/Klos u oscarového Obchodu na korze, pak přišel Barrandov a zmíněný Spalovač… Tím ovšem jeho život a sláva zdaleka nekončí. Následovaly třeba Petrolejové lampy, Morgiana, ale také Holky z porcelánu, Upír z Feratu apod., ale i problémy se socialistickým zřízením a zákazem činnosti, které řešil v roce 1987 emigrací. Herz umí výborně, vtipně a otevřeně
vyprávět a Drbohlav z jeho paměti vydoloval mnoho zajímavého nejen pro filmové fandy.
Dramaturg ČT a spoluscenárista Herzových filmů (Habermannův mlýn a nyní nový projekt) Jan Drbohlav v posledních letech žil blízko uznávaného filmového a divadelního režiséra Juraje Herze, který se proslavil především filmem Spalovač mrtvol. Tento nyní už téměř osmdesátiletý člověk nikdy nenapsal ani neautorizoval žádnou biografii, proto jej J. Drbohlav přesvědčil, že už je čas… V životě JH jsou totiž etapy málo známé, ale o to zajímavější. Tak jako paměti Otakara Vávry byly téměř přehledem dějin českého filmu 20. století, Herz sice obsáhne „pouze“ jeho 2. polovinu, ovšem dá se říci, že byl u všeho důležitého – část dětství strávil v koncentračním táboře, pracovat
začal v Semaforu v 50. letech, pak dělal asistenta dvojici Kadár/Klos u oscarového Obchodu na korze, pak přišel Barrandov a zmíněný Spalovač… Tím ovšem jeho život a sláva zdaleka nekončí. Následovaly třeba Petrolejové lampy, Morgiana, ale také Holky z porcelánu, Upír z Feratu apod., ale i problémy se socialistickým zřízením a zákazem činnosti, které řešil v roce 1987 emigrací. Herz umí výborně, vtipně a otevřeně
vyprávět a Drbohlav z jeho paměti vydoloval mnoho zajímavého nejen pro filmové fandy.
