Básně z notesu

Soubor veršů, který byl nalezen v pozůstalosti tragicky a předčasně zesnulého českého sochaře a restaurátora Davida Janoucha. Zádumčivý sochař uvažuje ve svých básních nad životem, nad láskou i nad smrtí. Těší se z jednoduchých radostí, "z bláznivých historek svých přátel" i ze snědé krásy a černých očí žen z východu. Umí ale také popsat libereckou atmosféru propojenou se zjitřenou citovou událostí, vzdát poctu Konstantinu Bieblovi a sklonit se před barokní výzdobou Karlova mostu. Ve verších se objevují i trampské motivy, samotný autor byl totiž velkým příznivcem tohoto hnutí. Ale je tu i tichá nostalgie či smutky a povzdechy nad světem, v němž "už nikdo nic neudělá", kde je naděje až příliš ztracená a kde "s časem se vše ztrácí a vše hroutí".