České jaro

Hra o pražské revoluci 1848 a o dvou proudech mezi osmačtyřicátníky - radikálním a umírněném zarámovaná prologem a epilogem Havlíčkova horečnatého stavu v Brixenu, kdy si Havlíček zodpovídá otázku svého svědomí,měla-li či neměla revoluce být. Odpovědí je mu hlas jednoho z padlých: že na té revoluci nebylo hlavní, zda vyhrála či prohrála, ale že byla a "otřásla do základu světem a pohnula jím kupředu, daleko, daleko kupředu".