Člověka hořce mám rád

V této sbírce básní uvažuje autor o nezdolnosti člověka, o jeho tvrdé cestě stoletími, o maďarské kontrarevoluci, zastavuje se u lůžka nemocných, zamýšlí se nad krásou přírody i bohatstvím života.
Jednotící myšlenkou celé sbírky je láska k člověku a hluboké porozumění pro všechny jeho radosti, bolesti i slabosti. Stejný cit projevuje básník i pro všechny předměty, které ho obklopují. Vidí v nich (podobně jako Čapek) živé, ale mlčenlivé společníky.