Biografie a memoáry
Dům s vůní zmoklé psí srsti
Autorčiny vzpomínky na 60. léta, kdy jako dítě trávila prázdniny u babičky s dědečkem, včetně léta 1968 a 1969.
Peroutková v ich formě vypráví nejen o svých prarodičích a mamince, ale i o dalších členech rodiny, kteří ve zvláštním "domě s vůní zmoklé psí srsti" žili - o strýčkovi Frantovi a Láďovi, praprarodičích či trochu dětinské tetě Emilce. Nejvíc se ale ve svém vzpomínání věnuje svérázné babičce a pátrání po tom, proč si vzala právě dědečka, proč mají s maminkou ne příliš povedený vztah apod. Řadu z těchto věcí se snaží pochopit svým ještě dětským rozumem, který na to někdy nestačí. Milá knížečka, v níž autorka bez patosu a zbytečné sentimentality dokázala zachytit atmosféru svého "prázdninového domu" a jeho obyvatel.
Peroutková v ich formě vypráví nejen o svých prarodičích a mamince, ale i o dalších členech rodiny, kteří ve zvláštním "domě s vůní zmoklé psí srsti" žili - o strýčkovi Frantovi a Láďovi, praprarodičích či trochu dětinské tetě Emilce. Nejvíc se ale ve svém vzpomínání věnuje svérázné babičce a pátrání po tom, proč si vzala právě dědečka, proč mají s maminkou ne příliš povedený vztah apod. Řadu z těchto věcí se snaží pochopit svým ještě dětským rozumem, který na to někdy nestačí. Milá knížečka, v níž autorka bez patosu a zbytečné sentimentality dokázala zachytit atmosféru svého "prázdninového domu" a jeho obyvatel.
