Duše a tanec

Četba „Duše a tance“ žádá soustředění a nitrné spoluúčasti čtenářovy, aby mohl sledovati v tomto „temném světle“ rozbřeskání se pravdy o nadhozených problémech s rostoucím potěšením. Této intimní spolupráce, tohoto jasnozřivého úsilí žádá si ostatně každý velký básník. „Jest nejasnost v mém díle, či ve vašem duchu?“, odpovídal Goethe těm, již mu vytýkali nesrozumitelnost. A „Duše a tanec" je velkolepou básní v próse, nejdůmyslnější a nejvybroušenější snad klenot současné francouzské literatury.
(z předmluvy E. Stiblíka)