Dva světy nestačí

Knihu tvoří čtyři prózy, jež spojuje motiv cesty; v poslední povídce, která se coby sci-fi žánrově odlišuje od předchozích, je tato motivická vazba jen okrajová.

První (Trip) začíná jako záznam poměrně dobrodružné cesty zapřisáhlé motorkářky, ale vzápětí přerůstá do svérázného a dobře literárně vystiženého hororu s náznakovým koncem.

V druhé povídce (Túra) opět jde o osobité zpracování túry, která se vlivem počasí a možného zásahu místních temných sil změní takřka v boj o život. V nejednoznačném konci, který opět jako v předchozí povídce pozitivně provokuje čtenářovu představivost, je literárně vynikající pasáž zachycující atmosféru bouřlivé noci ve stanu.

Třetí povídka (Kód) je zdánlivě nejrealističtější. Opět skvěle vystihuje pohodu rodinného výletu – ale ta je náhle narušena objevením neuvěřitelného kódu na obalu tatranek. A dopovězení pointy je opět na čtenáři.

Čtvrtá povídka (Pohledy) se z celku trochu vymyká, zato se však čtenář může bavit autorovými postřehy.