Dvě studie o husitském právnictví

První studie pojednává o pracích Husova přítele a právního poradce M. Jana z Jesenic při obraně kutnohorského dekretu. Druhá studie jedná o husitské kritice soudobé theorie soudních důkazů. Ukazuje, že husité poprvé v dějinách vyhlásili v soudním řízení zásadu objektivní pravdy a rozhodně odmítali feudální zásadu, která zavazovala soudce, aby na základě formálně nezávadných, byť lživých svědeckých výpovědí, odsoudil i nevinného.