Eseje o Kafkovi

Soubor čtyř psychologizujících esejů o dílech Proces a Zámek z ruky německy píšící české autorky.

Svou pozornost autorka zaměřuje na otázky vztahu subjektu a společnosti prosazující se vůči němu mocensky. V první eseji autorka představuje román Proces jako projekci strachu z vyvržení ze společnosti a srovnává řešení vztahu sociální integrace v primitivních společnostech a v románě. Navazující, myšlenkově nejsložitější psychologizující esej „Proces jako model geneze paranoidního systému“, ukazuje, jak společenská moc svými manipulacemi dovádí jedince do paranoidního stavu. V textu „Zámek jako diskurs“ autorka ukazuje, že vesničané – čili společnost – jsou sami hybateli mechanismu svého útlaku (zámku). Posledním textem je pokus čtyřmi variantami domyslet epizodu z románu Zámek, v níž se rodina sama, na základě očekávání trestu za pomyslnou vinu, vyvrhne ze společnosti.