Fibonacciova čísla

Tato drobná, ale obsahově bohatá knížka vychází z úlohy umístěné ve spise "Liber Abaci", který napsal roku 1202 italský matematik Leonardo z Pisy, známý svou přezdívkou Fibonacci: po něm jsou nazvána čísla, jež mají řadu zajímavých vlastností. Autor probírá posloupnosti, které vedou k těmto číslům, a zabývá se theorií Fibonacciových čísel v souvislosti s theorií řetězových zlomků. Při svých úvahách používá rekurentních procesů a methody uplné indukce s iduktivním přechodem "od n a n + 1 k n + 2" Ke konci věnuje pozornost geometrickým aplikacím. Překladatel akademik Eduard Čech připojil v závěru poznámky, ve kterých upozorňuje na několik nepřesností ve formulaci.