Gustav Mahler

Monografie z r. 1912, napsaná rok po Mahlerově smrti, podává syntetický výklad umělcova života a díla. Autor zdůrazňuje skladatelův český původ, vyzdvihuje některé charakteristické rysy skladatelova genia, především dětskou prostotu a naivnost jeho hudby, ukazuje však, že průzračná jednoduchost kompozice není u Mahlera znakem primitivnosti. Zamýšlí se dále nad příčinami neoblíbenosti Mahlerovy hudby u současníků a dovozuje, že tyto příčiny nutno hledat právě v "nečasovosti" této hudby, neboť Mahler "žil a tvořil mimo oficiální umělecký svět a daleko předstihl svou dobu".