Hluboko v temném lese

Saba byl malý kluk, když se starším bratrem a otcem po ruské okupaci Jižní Osetie uprchl z Gruzie do Velké Británie. O dvacet let později se všichni tři stále potýkají s minulostí, pronásledují je vzpomínky na místa a na lidi, které při útěku museli opustit. Otec Irakli nakonec volání domova a neodbytným vzpomínkám na ztracenou manželku podlehne a vrátí se, jen že pár týdnů po příjezdu do Gruzie zmizí. Po jeho stopách se tam vydá starší syn Sandro, ale zakrátko se ztratí i on. A jako v pohádkách se do třetice na cestu vypraví Sabo, i když tuší, že „Tbilisi je plné vzpomínek, které na mě čekají jako miny“.
Román o návratu do země poznamenané životem v sousedství rozpínavého impéria lze číst jako novodobou pohádku, ale i jako milostný román o ztracené zemi, kterou se pomocí slov znovu snaží vykouzlit.