Horké poledne

Čtyři povídky (Vítr poklidu, Plechový kohoutek, Horké poledne, Poslední léto) jednoho z nejvýznačnějších představitelů mladé bulharské spisovatelské generace (nar. 1929). Námětově čerpají z dnešního Bulharska a v autorově vlasti dosáhly nemalého úspěchu. Především výraznou vypravěčskou dovedností a potom schopností v zajímavých životních příbězích postihnout člověka v jeho nejvlastnější podobě a zasadit je do účinného prostředí a příznačného ovzduší.