Hra na slepo

Ve své nové próze, románu Hra na slepo, navazuje Ludvík Němec na tematickou situaci své prvotiny Nejhlasitější srdce ve městě, prohlubuje ji a rozvíjí. Opět jde o dnešní mladé lidi procházející nešťastnými zkušenostmi, jež si přivodili svou neodpovědností k sobě i k druhým. To, co se rozehrává kolem centrálního dějového vlákna, příběhu lásky šachisty Oty Repuse a studentky Evy, účinně napomáhá autorovu úsilí portrétovat mladé lidi, postihnout povahu jejich vzájemných vztahů, citové ladění. Román, obsahující bohatou rovinu významů a dotýkající se skrytých stránek lidského bytí, dokládá, jak je pro mladého člověka někdy obtížné a nesnadné hledání pozitivních životních hodnot. Etický smysl knihy, prostý jakéhokoli moralizování, patří vedle individualizovaného vidění a přesné výpovědi k přednostem nové Němcovy práce.