Island

Druhý největší ostrov Evropy obývá jen čtvrt milionu lidí. Zatímco v Reykjavíku se vytvořila moderní konzumní společnost, venkov zůstává věren svým tradicím. Ty se například odrážejí ve stravovací kultuře, jež oplývá takovými pokrmy, jako jsou "tresčí kůstky naložené v kyselé syrovátce" nebo "fermentovaný žralok", což jsou kousky masa z břišní partie žraloka, po dlouhé měsíce "naložené" v říční vodě, zakopané v říčním dně.
Island, ostrov ohně a ledu, dosud prožívá proces geologického utváření zemského povrchu. Na ostrovech Vestmannaeyjar, v nehostinné měsíční krajině kolem sopky Askja nebo v okolí sopky Krafla nedaleko jezera Mývatn pokrývá zemi mladá vrstva lávy. Výbuchy žhavého magmatu v nitru Země vytvořily na povrchu ostrova krátery s kruhovými nasypanými valy, kráterové řady či tabulové sopky skryté pod ledovcem. Podle seismologů vybuchne na Islandu alespoň jedna sopka každých pět let...
Z německého vydání překlad Radka Horká.
České vydání druhé, aktualizované.