Jako chlapce by mě zastřelili...

Autobiografické vzpomínky nejmladší lidické ženy se vracejí zejména k zážitkům z koncentračního tábora Ravensbrück, ale i k poválečným osudům rodiny.

V době této tragédie bylo vypravěčce šestnáct let. Prožila hezké dětství, na které ráda vzpomíná, především na svého otce, znamenitého kuchaře a milého starostlivého muže. Autorka bez sentimentu líčí všechny hrůzy koncentračního tábora, pochod smrti, jenž prodělala s matkou i sestrou. Po návratu do Lidic ženy zjišťují celou rodinnou tragédii. Následuje popis politických událostí v Čechách padesátých let a dalších osudů přímých účastníků lidické tragédie.