Jaroslav Šternberg v boji proti Tatarům

Patří mezi první pokusy o národní drama novočeské literatury. Jedná se o dílo, které pojednává o obležení Olomouce Tatary ve 13. století a vychází z pověsti.
Toto dílo bylo otištěno poprvé na podzim roku 1926 v 7. svazku bibliofilské knihovny K. Janského „Stožár“ a to ve 115 výtiscích a se 6 kresbami od Jana Konůpky.
Hlavní zápletkou je vypořádání s Tatry, Olomoučané se snaží zvolit vhodnou taktiku. Našinci v čele v Jaroslavem ze Šternberka zvítězí spíše taktizováním a nadpřirozenou mocí. Příběh by se dal charakterizovat pojmy, jako jsou moudrost, rozvaha, taktika, nedůvěra k revolučnosti.
Je to historická hra o 5 dějstvích, rozdělena je na jednotlivá jednání. Je založena na monologických promluvách, které hru zrovna nedramatizují. Objevují se zde archaismy, přechodníky, inverze. Pro oživení příběhu je zde spousta příslovcí, zvolací věty, a podobně.