K charakteristice ekonomického romantismu

Studie z r. 1897 ukazuje na chybné závěry, které převzal (částečně z chybných theorií Ad. Smitha) švýcarský ekonom z počátku 19. století Sismondi. Výklad a rozbor jeho učení porovnává Lenin v hlavních obrysech s názory pozdějších ruských narodnických ekonomů, kteří se se Sismondim shodovali v učení o národním důchodu, o poměru důchodu k výrobě, o akumulaci v kapital. společnosti, o krisích, o přebytečném počtu obyvatelstva a pod. Přestože Sismondi jako přívrženec malovýroby zdůrazňuje ve svém díle proces zbídačování drobného výrobce, nedochází k správným vědeckým závěrům a uchyluje se k sentimentálnímu romantismu. Lenin konfrontuje tyto názory s marxismem a upozorňuje na reakční charakter romantismu v ekonomice ruských narodniků, a to jak v jejich postoji k vývoji průmyslu v carském Rusku, tak v posuzování budoucnosti patriarchálního zemědělství.