Konce velkých lásek aneb Kamínky z mozaiky mládí

Svá školní léta prožíval v době předválečné i válečné v jednom moravském městečku. V roce 1944 byl nucen opustit školu a přesídlit do malého hanáckého města, v němž se stal nedobrovolným pracovníkem Technische Nothilfe. Vzpomínky vypráví s humorem a nadhledem, který v mnohém připomíná knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Žit.