Krysař / Loď bláznů

Dvě novely, každá z jiné doby, mají společný leitmotiv: Pýcha a arogance těch, kdo žijí v iluzi, že jsou silnější než osud či jiné vyšší zákonitosti světa, a jejich neblahý konec v mořských vlnách. Obě novely mají více rovin - napínavé příběhy jsou v podstatě alegorické.
Krysař je novátorsky pojatá středověká pověst o muži schopném pomocí kouzelné píšťaly vyhnat krysy z lidských sídel. Odehrává se začátkem 18. století a je složitější a vrstevnatější než slavná novela Viktora Dyka.
Loď bláznů se odehrává koncem 19. století. Navazuje také na středověké téma, často malířsky ztvárněné. Je alegorií věčného cyklu, odehrávajícího se v přírodě, ve vesmíru (zde jej zastupuje monolog Luny) stejně jako v lidské civilizaci: naděje počátku se mění v rostoucí ambice, vyvrcholení a touha přesáhnout své limity, po čemž následuje rychlý pád ke konci. Příběh se odehrává na postupně větších a luxusnějších lodích, vlastněných nezralými, avšak velmi sebejistými lidmi. Ztráta pokory k přírodě a zdravému úsudku těch moudřejších pasažérů vedou k tragickému, ale svým způsobem zákonitému konci. Aktuálnost, ale i nadčasovost obou novel je zřejmá.
Autorka tradičně vyniká jazykovým bohatstvím, krásným stylem a sugestivním vypravěčským uměním.