Magorův Jeruzalém

Jde o básně, napsané s velkým citem, mnohdy s bolestí a zármutkem. Jakoby se autor snažil vyzpovídat, jakoby by mu na ramena dopadla únava a hořkost... Jirous psal tyto ve vypjatém citovém rozpoložení, která byla zapříčiněna manželskou krizí. Nezapomíná však ani na své přátele, jimž některé básně dedikoval (Lubomír Jiřiště, Jan Staněk, Vlastimil Třešňák).