Maria a Napoleon

Marie Walewská, vzácna polska vlastenka, ušlechtilá ženu a oddana Napoleonova milenka, dějinnou postavu hrdinskou i tragickou v oběti, kterou přinášela nejprve vlasti a potom své lásce. Kde obdiv a oběť manželské cti z lásky k utiskované polské vlasti se znenáhla mění v lásku erotickou, tak v oněch úzkostných projevech milujícího srdce, podvědomě tušícího Napoleonovu zkázu , když jeho ctižádost jej svedla z cesty prvotně vytyčené. Krásná a čistá tu kráčí Marie Walewská, nepotřísněná krví válek a špínou dvorských a politických intrik, jako vidina z jiného světa, jako vysněný výtvor básníkovy fantazie. Napoleon je povahově podán tak, jak je nám dochován dějinami: prudký a výbušný, umíněný i rozmyslný a náhle opět něžný a politováníhodný ve své osamělosti. Kolem těchto hlavních postav a bezpočtu jiných, který vytváří mohutné obrazy lesku, slávy, hrůzy, z nichž některé trvají jen několik vteřin, snad jen jako důkaz snahy, aby dobové vyjádření bylo co nejvěčnější - až po ten varaščaginský strhující ústup zhroucené francouzské armády z Ruska. Cize a nedobově působí Napoleonovy deklamace o světovém míru a demokracii.