Mezi akty

Novela byla vydána po autorčině smrti v r. 1941 a je vlastně epilogem celého jejího díla. Děj není bohatý, Woolfová se zaměřuje převážně na vnitřní život lidí - její metoda je introspektivní. Sleduje jeden den kolemochotnického provedení hry stárnoucí spisovatelky a herečky na venkovském sídle. V závěrečném monologu se zamýšlí nad posláním umělce a uměleckého díla ve světě. Je to úvaha o věčné nejistotě, která souvisí s tragickou smrtíspisovatelky.