Michelangelo a jeho Kámen a bolest: Papežská mše

Kámen a bolest: Papežská mše navazuje po třiaosmdesáti letech na torzo Karla Schulze a uskutečňuje jeho původní záměr. Děj obsahuje roky MDVI – MDXXVIII — — — od položení základního kamene svatopetrské baziliky až po strašlivé vyplenění Říma. Julius Druhý vede války, klesá pod tíhou nemocí, a zatímco mu Bramante předčítá verše Dantovy Božské komedie, přichází rána: vražda kardinála Francesca Alidosiho, papežova nejbližšího. Pisánský koncil využívá příležitosti k obviněním z tyranie i neřestí, avšak proces řízený kardinálem Giovannim de’ Medici skandál zametl a otevřel cestu k Lateránskému koncilu. Právě díky němu si Medicejští zajistili návrat k moci a Giovanni nakonec usedl na stolec jako Lev Desátý. Začala vláda dvorních slonů a přepychu, jízlivých pasquillat Pietra Aretina i her kardinála Bibbieny, zatímco v pozadí sílí hlas Lutherův. Poklad, který Julius shromáždil, zmizel během dvou let, a nejvlivnější kardinálové, včetně camerlenga, připravili spiknutí — — — jež se však jejich hlavám krutě nevyplatilo. Krátká vláda Hadriána Šestého přinesla pokus o nápravu, zatímco ve Florencii mezitím číhá konspirace v Orti Oricellari proti kardinálu Giuliovi de’ Medici. Závěr patří právě jemu — — — Klementu Sedmému — — — a katastrofě Sacco di Roma, kdy se město moci a umění proměnilo ve zmar a popel.
Uprostřed této fresky se rodí největší Michelangelova díla: hrobka papeže Julia Druhého, bronzová socha Jeho Svatosti v Bologni, strop Sixtinské kaple, socha Mojžíše, návrhy pro fasádu San Lorenzo a knihovnu Laurenzianu, Kristus v Santa Maria sopra Minerva, Medicejská kaple i Madona Medicejská. A přece ani tato monumentální díla nejsou větším dramatem než bolest, která mistra sžírá — skrytá, nepojmenovaná, a přece určující pro každý tah štětce a úder dláta. Přes to vše se vynořuje i cosi tajemného: co když freska Sixtinské kaple skrývá více, než by se zdálo? Co když v jejích liniích zaznívá ozvěna kabalistických nauk a skrytý odkaz kardinála Alidosiho? Papežská mše tak není pouze dokončením Schulzova torza, ale freskou celé epochy i niterného dramatu, v němž se velikost snoubí s úpadkem, víra s intrikou — — — Bolest i láska se proměňují v hlas věčnosti.