Mločí mapa
Práh věcí tušených... k němu se přibližuje kontemplativní lyrika Ladislava Puršla (nar. 1976).
Snově zárodečná poloha, charakteristická pro jeho první sbírku Paměť vody, začíná v Mločí mapě nabývat kontury: potemnělé vnitřní vize polymorfních útržků a torz jsou pozvolna vyváděny na světlo. V retrográdním pohybu se polomrtvý kdosi prohmatává ze hřbitova k brance do života (oddíl Sen), a potom se, po osobním ohlédnutí za básnířkou Teodorou Žurkovou (In portu navigo), přichyluje ke konkrétním lidem a jedinečnému místu – levohradeckému ostrohu (Kotva sv. Klimenta).
Básník hledá čistý obraz, v němž se scházejí tma s ohněm, mrtví s živými a mýtus se skutečností:
Bude to obyčejný den,
vyjdu ze dveří kuchyně,
jako bych vynášel popel,
a Pán bude stát proti mně,
salamandra na dlani.
Snově zárodečná poloha, charakteristická pro jeho první sbírku Paměť vody, začíná v Mločí mapě nabývat kontury: potemnělé vnitřní vize polymorfních útržků a torz jsou pozvolna vyváděny na světlo. V retrográdním pohybu se polomrtvý kdosi prohmatává ze hřbitova k brance do života (oddíl Sen), a potom se, po osobním ohlédnutí za básnířkou Teodorou Žurkovou (In portu navigo), přichyluje ke konkrétním lidem a jedinečnému místu – levohradeckému ostrohu (Kotva sv. Klimenta).
Básník hledá čistý obraz, v němž se scházejí tma s ohněm, mrtví s živými a mýtus se skutečností:
Bude to obyčejný den,
vyjdu ze dveří kuchyně,
jako bych vynášel popel,
a Pán bude stát proti mně,
salamandra na dlani.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!