Muž bez přátel

Odsud seshora jsem měl údolí jako na dlani. Kryl mě keř mesquita.
Věděl jsem, že projede tímto úvozem – jako pokaždé, když se vracel na ranč.
Malcolm, můj bratr.
O všechno mě okradl. Tentokrát za to měl ale zaplatit.
Uplynula asi hodina a uviděl jsem skupinu jezdců.
Nafoukaně, jako vždy, cválal Malcolm na bílém hřebci v čele svých lidí.
Bylo jich pět. Ještě sto yardů a budou dost blízko. Přitiskl jsem pušku k rameni. Měl jsem bratra na mušce.
Ale nestřílel jsem. Bylo to zatím moc daleko.