Mýtus, sen a rituál

Významný filozof zkoumá podstatu symboliky snů, pohádek, rituálů a literárních děl.

Většina lidských snů nepodléhá zákonům logiky bdělého myšlení, protože sny nerespektují kategorie prostoru a času. Současně však představují reálný přítomný zážitek, jehož obsah při probuzení zmizí. Snění má mnoho společných atributů s nejstaršími lidskými výtvory – mýty. V mýtech rovněž probíhají dramatické události bez ohledu na časoprostorové zákonitosti. Společným rysem snění, mytologie a pohádek je „symbolický jazyk“, vyjadřující vnitřní prožitky coby smyslovou zkušenost vnějšího světa. V tomto univerzálním jazyce vládne intenzivní asociace. Fromm shrnuje základy psychoanalytické interpretace mýtů, pohádek, rituálů a především snů. Psychoanalýzu poté aplikuje na konkrétní projevy symbolického jazyka (např. Oidipus, Červená Karkulka, Kafkův Proces).