Na konci života

Posmrtně vydaná sbírka poezie valašského básníka. „Ještě s písní na rtech a s pohledem do pracujícího dne kráčí trochu umdlený, ale oddaný básník k horám podle toku vod z nich proudících a mimo zeď hřbitova ve svém rodišti se zahýbá k modravým lesům, avšak mimoděk si uvědomuje, že proud u jeho nohou jest šumící Lethe, že hřbitov ho vábí, aby si porozprávěl s hustým zástupem zemřelých, že zvuk broušené kosy, zaléhající z dálky, jest výzvou věčné a neúnavné žnečky, a že ten, jehož pláštěm jsou lesnatá úbočí modrých hor, Bůh sám, ho volá zpět, domů, k sobě, v náručí konečného spočinutí a odpočinutí. S básnickým pochopením stárnutí v přírodě i v osudu lidském, s klidnou oddaností připraveného starce, s laickou zbožností křesťana bez církevního příslušenství, kmetný zpěvák očekává, ale zpívá ještě. Dílo přírody i milost písně, symboly práce a znamení věčnosti nepřestaly pro něho žíti ani ho zaměstnávati básnicky, ač výraz pozbyl vší dekorativnosti a ve své prostotě zpokorněl, někdy až k čisté moudrosti nápisu náhrobního.“ (z předmluvy Arneho Nováka)