Na růžovém keři
Příběhy umělecké historičky.
Thriller, drama, krimi, mysteriózní, ale i satira, daná optimistickým životním
názorem autorky, která se při nejdramatičtějších příhodách shovívavě usmívá
nad hloupostí a chamtivosti lidí, jdoucích jen za penězi. Humorem jsou již i
jména osob, co nejvíc je vystihující. Autobiografická hlavní hrdinka figuruje v
autorčině tvorbě již od počátku tisíciletí a děj tak volně navazuje na dřívější
tvorbu - jako je soubor povídek, vydaných pod názvem Zločiny mezi obrazy
nebo jednotlivě vydané další povídky. Ani jméno hrdinky není náhodné, je
formulované minulostí autorky. Hrdinka má stejné povolání jako autorka - je
umělecká historička, malířka a spisovatelka a prožívá skutečné autorčiny
příhody. Ty jsou často neobyčejně dramatické, až hororové, což je dáno také
zneužíváním jejího zhoršeného zdravotního stavu ze strany podvodníků a
zlodějů. Vedle toho prostřednictvím jejího povolání dostává čtenář možnost
nahlédnout do světa výtvarného umění, zkoumání obrazů a dozví se o
praktikách falzifikátorů a jejich rozkrývání. Mnoho je přesně na základě
skutečnosti, dokonce i se skutečnými reáliemi, takže hrdinka dokonce žije ve
skutečném prostředí, ve skutečném domě, na který se čtenář může přijít podívat
a najít tam další reálie, o nichž četl. Některé příhody jsou nově pospojované,
někdy je něco trochu přizpůsobeno, aby na sebe navazovalo v celkovém ději. V
základě děj ukazuje některé praktiky soudobých podvodníků a zlodějů a dává
tak ponaučení, jak jim čelit. Texty si autorka sama ilustruje. Možná někdy může
být znát autorčin vzor již od nejranějšího dětství - Karel Čapek, který rovněž
také od raného mládí maloval a vystudoval pak shodný obor jako autorka. A je
jistě důsledkem senzibilismu autorky, že si jej vytáhla jako maturitní otázku.
Ostatně senzibilismus jí několikrát zachránil život a podivně řídil její kroky, což
vše se čtenář dočte.
Thriller, drama, krimi, mysteriózní, ale i satira, daná optimistickým životním
názorem autorky, která se při nejdramatičtějších příhodách shovívavě usmívá
nad hloupostí a chamtivosti lidí, jdoucích jen za penězi. Humorem jsou již i
jména osob, co nejvíc je vystihující. Autobiografická hlavní hrdinka figuruje v
autorčině tvorbě již od počátku tisíciletí a děj tak volně navazuje na dřívější
tvorbu - jako je soubor povídek, vydaných pod názvem Zločiny mezi obrazy
nebo jednotlivě vydané další povídky. Ani jméno hrdinky není náhodné, je
formulované minulostí autorky. Hrdinka má stejné povolání jako autorka - je
umělecká historička, malířka a spisovatelka a prožívá skutečné autorčiny
příhody. Ty jsou často neobyčejně dramatické, až hororové, což je dáno také
zneužíváním jejího zhoršeného zdravotního stavu ze strany podvodníků a
zlodějů. Vedle toho prostřednictvím jejího povolání dostává čtenář možnost
nahlédnout do světa výtvarného umění, zkoumání obrazů a dozví se o
praktikách falzifikátorů a jejich rozkrývání. Mnoho je přesně na základě
skutečnosti, dokonce i se skutečnými reáliemi, takže hrdinka dokonce žije ve
skutečném prostředí, ve skutečném domě, na který se čtenář může přijít podívat
a najít tam další reálie, o nichž četl. Některé příhody jsou nově pospojované,
někdy je něco trochu přizpůsobeno, aby na sebe navazovalo v celkovém ději. V
základě děj ukazuje některé praktiky soudobých podvodníků a zlodějů a dává
tak ponaučení, jak jim čelit. Texty si autorka sama ilustruje. Možná někdy může
být znát autorčin vzor již od nejranějšího dětství - Karel Čapek, který rovněž
také od raného mládí maloval a vystudoval pak shodný obor jako autorka. A je
jistě důsledkem senzibilismu autorky, že si jej vytáhla jako maturitní otázku.
Ostatně senzibilismus jí několikrát zachránil život a podivně řídil její kroky, což
vše se čtenář dočte.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!