Nevěsta k zešílení

Zazvonění se ozvalo opět v nejnevhodnější okamžik. Sinclair, otráveně jsem zavrčel do sluchátka. Ve vedení zašramotilo, jako bych si přiložil k uchu chřestýše. Sinclair, opravdu? Hlas zněl nevlídně a drsně. Nikdy předtím jsem ho neslyšel. Ne, můj duch! Neznámý neměl ani špetku smyslu pro humor. Vypadni z kanceláře, Sinclaire a jeď domů! Děkuji za radu, stejně to hodlám učinit. Musíš ale vyrazit hned a nečekat, až tam u vás odpískají konec pracovní doby. To byste mi laskavě musel sdělit důvod. U dveří tvého bytu leží balíček. Patří tobě, Sinclaire. Děkuji za bombu!