Nikdy jsem nebyla vězněm

Finská pracovnice v dělnickém hnutí, pokroková spisovatelka píšící švédsky, dramatická autorka dostala se po nastolení prohitlerovské fašistické vlády r. 1939 do vězení proto, že si přála svou zemi osvobodit od války se SSSR, do níž bylo Finsko Německem vehnáno, že se snažila dosáhnout čestného míru. Byla odsouzena na doživotí, ale byla jí dána možnost ve vězení psát. Tak vznikla tato kniha záznamů okamžitých nálad a vzpomínek, lidský dokument útrap politického vězně, trpícího jak hrubým prostředím vězeňského ovzduší, tak malicherností a sobectvím lidí, kteří právě zde odhalují své pravé povahy. Autorka, i když oddělena od vnějšího světa, nikdy se necítila být omezována ve volnosti svého myšlenkového rozletu. Závěrem končí útržkovité zážitky oslavou finské dělnické hrdinky Martty Koskinen, která byla tehdy za války popravena.