Ó kdežpak

... Samizdatem se šířily sbírky Žil, nebyl (1978) a Zasuté zahrady (1982), v nichž hlavním duchem je dadaisticko-absurdní atmosféra bláznivých minipříběhů, kterým dominuje blbost a krutost dějin, připomínajících loutkové panoptikum. Výbor z těchto textů, stojících na pomezí poezie a prózy, přinesly soubory Ó kdežpak (1991) a Doupě latinářů (1992).

Ilustrace z cyklu Stínohry Ivana Wernische.

Zdroj: libri.cz