Padesát pamětihodných příběhů
Novelle 1–2
Naše dosud nejúplnější vydání novel největšího italského vypravěče doby vrcholné renesance. Novely typu anekdotického i tragického, v nichž vystupují šlechtici, mniši, měšťané, řemeslníci, dvořané i prostý lid a pro něž je charakteristické pomalé, zevrubné, epicky široké a analytické vyprávění, jsou provázeny věnovacími dopisy, adresovanými významným osobnostem aristokratické společnosti první poloviny 16. století.
„Každý příběh,“ prohlásil autor, „třebas by byl napsán tím nejnemotornějším a nejdrsnějším jazykem na světě, vždycky čtenáře pobaví. A moje novely nejsou žádné smyšlenky, nýbrž pravdivé příběhy.“ V tomto zájmu o děj, obsah, o poslední novinku tkví originalita Bandellova. Je to první kronikář, nebo spíš velký reportér svého času. Jeho novely jsou kouzelným zrcadlem, v němž se jeho doba odráží s daty, postavami, zprávami, které bychom darmo hledali u největších historiků jeho věku. Ke vzkříšení barvité a skvělé atmosféry cinquecenta šťastně napomáhají věnovací dopisy, které jednotlivé povídky provázejí. Nejen pro osobnosti obdarovaných, mezi nimiž figurují knížata, králové, ba i sám císař, krásné a vznešené paní, básníci, lékaři, advokáti, příbuzní a přátelé autorovi, ale především proto, že Bandello ve snaze vzbudit dojem co největší autentičnosti podrobně vykládá, kdy, jak, od koho který příběh slyšel, až jasně vidíme ta parná letní odpoledne v stinném zahradním loubí nebo zimní večery v nádherných komnatách, kdy důvtipní kavalíři oživili nebo zklidnili společnost zajímavým vyprávěním.
Doslov s názvem „Lombardský Boccaccio“ Vladimír Hořký.
„Každý příběh,“ prohlásil autor, „třebas by byl napsán tím nejnemotornějším a nejdrsnějším jazykem na světě, vždycky čtenáře pobaví. A moje novely nejsou žádné smyšlenky, nýbrž pravdivé příběhy.“ V tomto zájmu o děj, obsah, o poslední novinku tkví originalita Bandellova. Je to první kronikář, nebo spíš velký reportér svého času. Jeho novely jsou kouzelným zrcadlem, v němž se jeho doba odráží s daty, postavami, zprávami, které bychom darmo hledali u největších historiků jeho věku. Ke vzkříšení barvité a skvělé atmosféry cinquecenta šťastně napomáhají věnovací dopisy, které jednotlivé povídky provázejí. Nejen pro osobnosti obdarovaných, mezi nimiž figurují knížata, králové, ba i sám císař, krásné a vznešené paní, básníci, lékaři, advokáti, příbuzní a přátelé autorovi, ale především proto, že Bandello ve snaze vzbudit dojem co největší autentičnosti podrobně vykládá, kdy, jak, od koho který příběh slyšel, až jasně vidíme ta parná letní odpoledne v stinném zahradním loubí nebo zimní večery v nádherných komnatách, kdy důvtipní kavalíři oživili nebo zklidnili společnost zajímavým vyprávěním.
Doslov s názvem „Lombardský Boccaccio“ Vladimír Hořký.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!