Panoptikum zašlých časů aneb úsměvná svědectví historie

Kniha je výsledkem celoživotního historického a archívního studia, ale i úvah umělce o dialektickém vztahu minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Patří k řadě jeho prací srovnávacích, v nichž se věnoval určitému tématu spjatému se životem lidí různých dob. Od hmotné kultury (např. měnícího se způsobu stravování, odívání) zde postupuje přes výchovu společenskou k otázkám kultury duchovní. Neusiluje však o to, podat charakteristiku těchto jevů v uceleném přehledu chronologickém, vyhledává spíše zajímavosti, podivuhodné, kuriózní, často komické skutečnosti, k nimž v minulosti ať běžně nebo výjimečně docházelo.