Pěšky z Novohradských hor k oceánu

Jaké to vlastně je, pěšky putovat den za dnem, týden za týdnem, úplněk za úplňkem, utábořit se kde se zachce, žít přítomností, vnímat plynutí neomezeného času, žít v sepětí s krajinou, občas žíznit, hladovět, chvět se nočním chladem, trpět za poledního žáru a opustit to, co společnost považuje za komfortní. Jaké to vlastně je, být opravdovým poutníkem, pro kterého je každý den orámovaný neznámým horizontem, jemuž je každý den novou výzvou. Jaké to vlastně je...