Petrachtace

„Příběh sladký jako pelyněk a hořký jako kapka medu, příběh smutný jako vesnická tancovačka a veselý jak ukládání do hrobu.”

Petrachtace se od své premiéry v roce 1992 dočkala již několika zpracování a mnoha repríz. Je to způsobeno zřejmě i tím, že ačkoliv se jedná místy o velmi absurdní a poetický (až poetistický) text, je nabitý i humorem a slovními hříčkami a jeho hlavní téma, apel proti politické manipulaci, stejně jako zřejmý antimilitaristický podtext jsou i téměř po dvaceti letech diváky vnímány jako neuvěřitelně aktuální.

Jedná se o hru pro čtyři aktéry (dva manželské páry), kteří jsou čtyřmi zcela rozdílnými charaktery a jejichž osudy se během jedné noci zcela absurdně propletou, a to jen kvůli politické situaci v Popálu, jakémusi státečku někde na jižní polokouli, který ani není na mapě.

Hra výrazně odkazuje na Goethova Fausta, pohrává si s magickými a mystickými okamžiky, ale veškeré její „ďábelské pokušení” spočívá především v sobecké manipulaci s druhými a v matení a překrucování reality, jen proto, aby sloužila privátním cílům a mocenským choutkám.

Celý příběh je vyprávěn především prostřednictvím mnoha hlášek, fragmentů a symbolů, které jsou někdy dotaženy až na hranici trapnosti a kýče, nicméně celek je pevně sevřeným tvarem, nepostrádajícím napětí, s výrazným a jasným finále.

Hra obsahuje mnoho vtipných obratů a gagů a hercům i režii dává velkou svobodu pro vlastní interpretaci.