Pohlednice

Na počátku tisíciletí dostane autorčina matka Lélia pohlednici s obrázkem pařížské Opery Garnier, na níž jsou bez dalšího vysvětlení napsána rodná jména čtyř členů její rodiny, kteří zahynuli v Osvětimi. Po pár letech si Léliina dcera Anne na pohlednici vzpomene a rozhodne se vypátrat jejího pisatele. S matčinou pomocí rekonstruuje historii rodiny Rabinovitchových, pocházející z Moskvy, která se před sílícím antisemitismem a politickým pronásledováním rozprchla po první světové válce po světě.

Léliini prarodiče v té době coby mladý manželský pár zamířili nejprve do Lotyšska, pak do Palestiny, až se svými třemi dětmi zakotvili ve vysněné Francii. Nepodaří se jim však získat francouzské občanství a po počátečních úspěších je čekají hrůzy deportace do sběrných táborů a posléze do Osvětimi. Zachrání se jen prvorozená dcera Myriam, která z Paříže uprchne do neokupované jižní Francie, kde vládne vichistická vláda, a s manželem se tu zapojí do odboje.

Mezi zdokumentované střípky minulosti vkládá autorka vzpomínky z vlastního dětství i zážitky ze současnosti, dotýkající se židovské identity. Román přináší napínavou četbu a českého čtenáře seznamuje s méně známou historií francouzských internačních táborů za druhé světové války, ale i s aktuálními náladami ve francouzské společnosti.