Pouta a peruti

Básně z let 1898–1905. Verše zprostředkovávají touhu být sám sebou a rozbolestněnost a muka duše, rozjímají nad mrtvou sestrou Baruškou, nad hřbitovy a smrtí; část básní je věnována milované ženě a dcerušce a tajuplnému, mocnému, tichému moři. Sestává z částí: I. Pouta a peruti, II. V životě a věčnosti, III. U moře, IV. V přírodě.