Praxe a rozum

Rozbor se snaží doložit, jak Marxovy názory souvisí s vývojem německé transcendentální filosofie, vyvolané Kantovým učením. Autor analyzuje a interpretuje Marxovy kritiky Hegela v jejich jednotlivých etapách, zvláště ty, které spadají do Marxova vývojového období od Ekonomicko-filosofických rukopisů z r. 1844 k Německé ideologii z r. 1845-1846. Jedním z předních úkolů práce bylo pozitivně se vyrovnat s literaturou (Löwith, Calvez, Popitz aj.), která -třebaže z nemarxistického hlediska - se zabývá Marxovým poměrem k filosofické tradici tak, že teoreticky argumentuje a je založena na důkladné znalosti látky.