Pražské poprašky

Již název Pražské poprašky prozrazuje čtenáři, že mu autorka nabízí cosi lehkého jako prach, saze a popílek, kteréžto produkty civilizace přijímá hlavní město a jeho obyvatelé jako samozřejmost. Práv tak přijímají čtenáři novin lehkost a pomíjivost fejetonů, i když důsledky jejich působení jako prachu, popílku a sazí - účinkují dál. V každé té lehké sazi a zrnku Pražských poprašků najdete kousek z lidských problémů, jimiž žijí obyvatelé velkého města, které se dávno rozloučilo s nerudovskou idylou, zrychleně dýchá tempem druhé poloviny dvacátého století, ale přece jen se nemůže úplně vyzout ze starých tradic.