Před časem

V knize Před časem, jež je jeho první prací přeloženou do českého jazyka, se zabývá možnostmi „pravdivosti“ obrazu, vztahem člověka k obrazu, k tomu, co je vidět, a k tomu, co je skryté. Umění nepůsobí podle Hubermana jen tím, že přenáší čitelné vědomosti, ale i tím, že sestrojuje nekonečné smyčky „přenášených a rozložených vědomostí, vytvořených a přetvořených nevědomostí“. Svůj originální přístup k dějinám umění zdůvodňuje tak, že nemohou beze zbytku existovat bez teoretického, psychologického a poetického postoje k předmětu, s nímž se pracuje. Čas je ve vztahu k obrazu důležitá kategorie – ovlivňuje to, co z něj vyčteme, a z každého obrazu lze po určitém čase něco vyčíst.

Obsah

Úvod:
Dějiny umění jako anachronická disciplína
Před obrazem: před časem
Paradox a zlořečená část
Každá historie je anachronická: montáž
Každá historie je anachronická: symptom
Konstelace anachronismu: Historie umění před naším časem

I. Archeologie anachronismu

1. Obraz-matrice
Historie umění a genealogie podobnosti
Historie umění začíná vždy dvakrát
Plinius Starší: „Podobnost je mrtvá“
Otisky tváře, otisky zákona
Podobnost rozrodem a podobnost permutací
Původ jako vír

2. Obraz-lest
Historie umění a hlavolam času
Historii umění je třeba neustále začínat znova
Walter Benjamin archeolog a hadrář paměti
Obraz se vynořuje: historie se rozkládá
Poznání montáží
Kaleidoskop a hlavolam: „Čas se plete jako preclík...“

II. Modernita anachronismu

3. Obraz-boj
Neaktuálnost, kritická zkušenost, modernita
„Historie umění je zápasem všech zkušeností...“
Carl Einstein na špičce historie: anachronické riziko
Zkušenost prostoru a vnitřní zkušenost: vizuální symptom
„Nemluvím systematicky...“

4. Obraz-aura
O Nyní, o Kdysi a o Modernitě
Předpoklad objektu: „realita, která žádné oko nenasytí“
Předpoklad času: „Původ je Nyní“
Předpoklad místa: „Zjevení dálky“
Předpoklad subjektu: „Jsem subjekt. Jsem také slovo...“

Bibliografická poznámka
Jmenný rejstřík