Literatura naučná
Před nástupem faraonů
Podtitul: Tajemství nejstarších egyptských dějin.
Francouzský badatel Augustus Le Plongeon, který prováděl v 19. stol. výzkumy v mexickém Yucatánu došel k závěru, že mayská a egyptská civilizace se zrodila z jedné velké a vyspělé společné kultury. Zdá se, že nedávné objevy současných badatelů tuto kdysi vysmívanou hypotézu potvrzují, podle všeho je sfinga v Gíze o několik tisíc let starší, než se egyptologové domnívali; Velká pyramida podle autora nesloužila jako hrobka, nýbrž jako zdroj energie; a oblast Nabta je ve skutečnosti obrovským komplexem astronomických map, které pocházejí z doby, kdy lidé nemohli podle historiků disponovat takovými znalostmi. Autor se opírá o vědecké důkazy z archeologie, genetiky, techniky a geologie i o posvátné a náboženské texty a na jejich základě ukazuje, že se tyto mýty zakládají na skutečných událostech a že vysoce vyspělá civilizace existovala dávno před nástupem egyptské a sumerské kultury.
Francouzský badatel Augustus Le Plongeon, který prováděl v 19. stol. výzkumy v mexickém Yucatánu došel k závěru, že mayská a egyptská civilizace se zrodila z jedné velké a vyspělé společné kultury. Zdá se, že nedávné objevy současných badatelů tuto kdysi vysmívanou hypotézu potvrzují, podle všeho je sfinga v Gíze o několik tisíc let starší, než se egyptologové domnívali; Velká pyramida podle autora nesloužila jako hrobka, nýbrž jako zdroj energie; a oblast Nabta je ve skutečnosti obrovským komplexem astronomických map, které pocházejí z doby, kdy lidé nemohli podle historiků disponovat takovými znalostmi. Autor se opírá o vědecké důkazy z archeologie, genetiky, techniky a geologie i o posvátné a náboženské texty a na jejich základě ukazuje, že se tyto mýty zakládají na skutečných událostech a že vysoce vyspělá civilizace existovala dávno před nástupem egyptské a sumerské kultury.
