Příběh o jeptišce bojovnici

Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592–1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev. Její osud narušuje tradiční představy o ženské roli v raném novověku a dodnes zůstává jedinečným dokladem osobní odvahy, touhy po svobodě a schopnosti vytvářet si vlastní identitu navzdory rigidním normám.

Catalina pocházela z baskického San Sebastianu a byla od dětství předurčena pro klášterní život. V dospívání však z kláštera utekla a pod mužským jménem se vydala do španělských kolonií v Latinské Americe, kde se zapojila do vojenské služby, účastnila se bitev, střetávala se se zákonem a neustále měnila místa i identity. Když byla její totožnost nakonec odhalena, nesetkala se s trestem, ale s nečekanou mírou pochopení. Obdržela rozhřešení a výsadu nosit mužský oděv i nadále, a to přímo z rukou papeže Urbana VIII. Její příběh se následně stal předmětem fascinace po celé Evropě a koloval v různých jazykových a literárních verzích.