Propaganda

Básnická sbírka Propaganda Iryny Zahladko přiznává, že není nevinná. Slovo tu není ornament. Verš není úkryt. Poezie byla vždy vtahována do propagandy – ideologií a mocí, skrze jazyk i pohlaví. A tady slouží vědomě, s plným nasazením, bez omluv a bez snahy líbit se.

První část knihy je nasycená tématy: gender, jazyk, identita, násilí, ekonomika, stát, kontrola, tělo v systému. Básně se vrství jako hořlavý materiál, „issues na centimetr čtvereční“ překračují bezpečnostní limity a čtenář se ocitá uprostřed jazykového požáru, kde ironie, vztek a křehkost existují zároveň.

Druhá část přináší obrat – erotická lyrika, intimita, tekutiny, doteky a tělesnost fungují jako protiváha ideologického tlaku. Připomíná, že tělo je poslední médium, které ještě nelze zcela znárodnit. Slova tu tečou, lepí se, kloužou; jsou teplým, všudypřítomným šlemem, který rozleptává kategorie, škatulky i pevné významy.

Propaganda je kniha, která si je vědoma své zaujatosti. Vědomě balancuje mezi manifestem a milostnou básní, mezi politickým heslem a vlhkostí těla. Každá báseň o lásce je tu zároveň protestsong. A každá propaganda se nakonec vrací k tomu nejzákladnějšímu: kdo smí mluvit, kdo smí být slyšen – a čí těla jsou v jazyce vystavena moci.