Smolné krůpěje

Útlá sbírka veršů opěvuje přírodu připravující se k jaru i jaro s ohlasem Května 1945, pozdravuje smrk, jabloň, lípu, sosnu, přírodu na pražských ulicích, na břehu Vltavy, kde rybáři připravují po zimě své loďky. Pozdravuje milovníka přírody Máchu, myslí v cizině na rodnou zemi. Láska k přírodě splývá básníkovi s láskou k vlasti, pro kterou je ochoten položit život. V básni o pohraničnících, která dala sbírce název, čteme: "Tam, kde se vryla střela cizí, / slza se vráskou rozleje. / Vždyť já dám rád tu trochu mízy. / A to, že pláču, dobré je".
1. vydání