Sonáty

V cyklu Sonáty se pokouší o vytvoření básně pomocí transpozice hudebního principu a formy, čímž jinotajně naznačuje tristní důsledek toho, jak moderní poezie rezignovala na pythagorejské a mélické hudební základy. Ve všech sbírkách i básnických cyklech Miloš Vodička trvá na privátnosti, na budování lyrického světa z látky vlastní duše nebo spíš z torza a náznaku, jež hluboká niternost ještě nabízí k procesu zviditelnění a komunikace.