Soukromá galerie

Poezie z let 1947–1954. Ve sbírce, která tvoří v Hiršalově tvorbě předěl od klasických východisek k experimentálnímu výrazu, jsou hlavním inspiračním zdrojem jeho vzpomínky, lásky, snové vize a úvahy nad smrtí jako logickým završením lidského života. Prozaickou i básnickou formou objevuje nové oblasti poezie. Zážitky z dětství přepisuje jazykem odpovídajícím prostředí, střídá citové prožitky se záznamem drobných postřehů nad osudy, které ho míjely.