Strašidelné příběhy

Duchařské příběhy tvoří necelou desetinu povídkářské tvorby Henryho Jamese, přitom dobře ilustrují její postupný rozvoj, rané strašidelné příběhy jako „Romance o starých šatech“ (1868) či „Nájemné od ducha” (1876) se časem psychologizují a nabývají na složitosti, pozdější „Přátelé přátel“ (1896) upomínají na známou novelu Utažení šroubu a pozdní „Veselé nároží“ (1908) se vyznačuje propracovanou strukturou a existenciálním přesahem.